Semperflex Optimit 

V roce 1866 přeložila do centra Oder výrobu firma Schneck a Kohnberger, provozující výrobu tkalcovského zboží, takzvaného gumotextilu. V roce 1873 byla firma přestěhována do dnešních prostorů a od roku 1874 používá jméno Optimit. V roce 1922 se přeměnila na akciovou společnost Optimit. V roce 1934 zakládá další výrobní prostory v Zubří. Po druhé světové válce byla firma znárodněna. Během své největší slávy zaměstnávala až 2000 lidí. Po revoluci byly části firmy rozprodány v privatizaci. V roce 1998 koupila Optimit rakouská společnost Semperit. 

Památník padlým vojákům Rudé armády

Původně se památník jmenoval Památník rudoarmějců a měl dva svislé sloupy nahoře překryté kamenným překladem černé barvy s červenou pěticípou hvězdou; byl slavnostně odhalen v květnu 1945, přejmenován byl v roce 1989. Je to společná hrobka 19 padlých rudoarmějců; jako poslední zde byly v roce 2002 uloženy ostatky sovětského vojáka nalezené v lese nedaleko města.

Autorem návrhu byl tehdejší student Vysoké školy lesnické Věroslav Heyda. Původně byl památník postaven z neomítnutých cihel a nebyla na něm hvězda. 

Středí škola sv. Anežky

Budova církevní školy vznikla jako klášter. Základní kámen byl položen 26. května 1859. V roce 1861 v ní lantkraběnka z Fürstenburgu otevřela církevní dívčí školu. V průběhu let byla přistavována a sloužila různým účelům. V roce 1991 v ní byla znovu otevřena dnešní Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České. 

Obchodní dům Odra

Na místě současného obchodního domu stával do roku 1966 barokní zámek. Ten v roce 1964 vyhořel a z rozhodnutí komunistické strany byl odstřelen. Obchodní dům byl slavnostně otevřen v roce 1978. Obchodní dům po revoluci postupně přestal fungovat. Sídlila v něm střední škola, později se v prvním patře usadil vietnamský obchodník. V přízemí jsou potraviny. V roce 2017 odkoupilo vedení města většinový podíl v obchodním domě. Zabránila tak jeho přeměně v obrovskou vietnamskou tržnici. V současné době se hledá pro budovu smysluplné využití. 

Lávka přes Odru 

V roce 1978 dochází k přeložení původního koryta řeky z areálu firmy Optimit do současné polohy. V té době také dochází k výstavbě lávky pro pěší. Vedle lávky později vyrostl teplovod, který zásoboval teplem z Optimitu sídliště, školu a nemocnici. Původní lávka vydržela i povodně roku 1997, když byl během povodní podemlet teplovod vedle lávky, který spadl do řeky. V rámci rekonstrukce břehů byla lávka opravena a sloužíc dodnes. 

Jahnův most

Jahnův most stával původně o 50 m výše proti proudu oproti současnému mostu na Třídě osvobození. Přes most pokračovala ulice Nádražní v přímém směru k objektu bývalého kláštera, dnes střední pedagogické školy sv. Anežky České. Most sloužil až do konce druhé světové války, kdy ho ustupující německá vojska vyhodila do povětří. Na místě byl zbudován náhradní most, kterému se říkalo Jánský. Ten vydržel velké povodně v roce 1953 a sloužil až do roku 1966, kdy byl postaven současný most. Jeho posunutí umožnilo napřímit příjezd od Fulneku po nové třídě Osvobození. 

Zdravotní středisko a Sídliště Míru

Územní rozhodnutí pro stavbu sídliště Míru a zdravotního střediska bylo vydáno v roce 1975. Stavba začala v květnu 1976 a dokonečena byla v prosinci 1981. Zdravotní středisko bylo budováno v "Akci Z", na níž se podíleli nejen budoucí obyvatelé sídliště, ale také zaměstnanci Městského národního výboru. Stavbě předcházela demolice domů lemující současnou ulici 1. Máje. 

Kluziště

Na místě dnešního kluziště se bruslilo už za první republiky. V tehdejším parku vedle fotbalového hřiště se vždy v zimě vytvořila ledová plocha. Současné kluziště bylo postaveno v roce 1979, krátce po přeložení řeky do současné podoby. Od té doby neprošlo výraznější opravou. Posledních dvacet let chátrá. Vzhledem k teplým zimám se zde bruslí výjimečně. V současné době slouží kluziště jako dočasná skládka pro stavbu cyklostezky. Po její dostavbě bude opět sloužit jako odstavné parkoviště.

Sv. František z Assisi a Sv. Jan Nepomucký

Dvě památkově chráněné pískovcové sochy stojící po obou stranách příjezdu ke kluzišti, původně stály na předmostí původního dřevěného Jánského mostu v místě stávajícího parku u Pomníku padlých. Autorem obou barokních sochy je David Zürn nejmladší. Sochu svatého Jana Nepomuckého vytvořil v roce 1714. Sochu svatého Františka z Assisi pravděpodobně v roce 1717. Obě sochy byly při přemístění postaveny na obyčejný betonový sokl. V roce 1972 byly restaurovány. V letošním roce město připravuje postupnou opravu obou soch. 

Kresba zámku na budově v Zámecké ulici

V místech současného obchodního domu Odra stával do roku 1966 barokní zámek. Ten v roce 1964 vyhořel a následně byl z rozhodnutí komunistů zbořen. V roce 2018 se syn majitele domu č.p. 275 rozhodl, že vylepší fasádu domu. Oslovil tedy malířku Karin Herzmanskou, která během měsíce nakreslila pohled na zámek. 

Geologická expozice

Nízký Jeseník je zastoupen zejména horninami sedimentárními (usazenými), jílovitými břidlicemi, prachovci, tmavou odrůdou pískovce zvanou droba a v menší míře také slepenci. Avšak v Nízkém Jeseníku se nenachází pouze sedimentární horniny, velmi zajímavým geologickým prvkem jsou horniny vulkanického původu v oblasti Bruntálska. V oderské expozici jsou instalovány čediče z lávových proudů sopky Velký Roudný, sopečné pumy, které před cca 1,8 mil. lety vyvrhla Venušina sopka, a další zajímavosti.

Výhled na Odry

Město Odry leží v jižní části Oderských vrchů, v Oderské kotlině v Nízkém Jeseníku, které přechází do Moravské brány. Žije zde cca 7 300 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Tu tvoří renesanční měšťanské domy, umístěné na náměstí, socha Nanebevzetí Panny Marie, neoklasicistní kašna na náměstí vytvořená roku 1897, části opevňovacích zdí a polokruhová bašta, kostel svatého Bartoloměje, fara, socha svatého Floriána z roku 1751, u kostela na jeho pravé straně pískovcový kříž a na levé straně sloup svaté trojice. První písemná zmínka pochází už z roku 1234

Dělnický dům

V roce 1906 získal Odry rod Potockich a ti v téměř německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy. Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům, jenž se stal kulturním centrem města. V dnešní domě slouží budova hlavně jako kulturní a gastronomické zázemí. Součástí komplexu je také hotel s restaurací, vinárna a kavárna.

Muzeum česko-německého porozumění

Na objekt Katovny navazuje dvorním traktem Muzeum česko–německého porozumění, které bylo otevřeno v roce 2015. Na dobových fotografiích, dopisech, novinových článcích a dalších exponátech je prezentována dochovaná kultura a rozmanité tradice po staletí vytvářené v soužití Čechů a sudetských Němců. Pro názornost jsou v jedné místnosti muzea – "byt sudetského Němce" - nainstalovány předměty denní potřeby obyvatel Oderska před 2. světovou válkou.

Jahnův kámen

Jahnův kámen stojí u silnice na Veselí. Historie kamene sahá do roku 1910, kdy byl v parku na pravém břehu Odry odhalen pomník věnovaný Friedrichu Ludwigu Jahnovi, německému zakladateli tělovýchovy pod širým nebem. Byl také nazýván "otcem gymnastiky". Pomník byl odhalen při příležitosti 25. výročí od vzniku Německého tělovýchovného spolku v Odrách. Po válce a odsunu německého obyvatelstva začal park Ludwiga Jahna chátrat a ze sedm tun těžkého kamene zmizely i pamětní desky. V 80. letech 20. století, kdy kvůli rozvoji firmy Optimit došlo k přeložení koryta řeky Odry přes park, byl kámen převezen na místo, kde se nachází dodnes. V roce 2016 prošel rekonstrukcí.

Zahrádky

Zahrádky ve městě mohou být malými, ale důležitými zelenými oázami v městském prostředí. Jejich účelem je poskytovat relaxaci a odpočinek, a v některých případech i možnost pěstování zeleniny a květin. Lidé tak mají kam utéct z ruchu města a odpočinout si. Zahrádky u Veselského chodníku mají krásný výhled na město a na Moravskou bránu. Jednu ze zahrádek tu má i Algen s Kuzmou z Oder. A protože nemá rád moc zahradničení, tak si raději přečte knihu Zahradníkův rok od Karla Čapka. V knize Karel Čapek humornou formou vystihuje zahrádkářovu lásku k přírodě včetně každodenních starostí s tím, aby jeho zahrada rostla.

Katovna

Návštěvnické centrum Katovna najdeme v budově bývalé biřické jizby na rohu Okružní ulice v Odrách. První písemná zmínka o městské věznici je z roku 1556, kdy zde bydlel správce věznice – biřic. Dnes se v Katovně seznámíte s historií města Oder a městského práva, ve sklepení si můžete vyzkoušet mučírenské nástroje a dětem se jistě bude líbit nainstalovaná expozice Prutníčků, skřítků strážících podzemní poklady na Odersku.

Kříž u Mateiciuca

Původně kříž stával u křižovatky silnic Hranice-Odry a Veselí-Vrážné. V roce 1962, kdy zde projížděl nákladní automobil naložený dlouhými kládami, byl kamenný kříž shozen na zem. Kříž dopadl tak nešťastně, že se jeho horní část s ukřižovaným Kristem odlomila a roztříštila. Dlouho pak torzo kříže leželo bez povšimnutí zarostlé v trávě. Mezitím byla zdejší křižovatka přeložena o 200 m níže, směrem k Hynčicím. Ve stejné době si stavěli svůj dům bratři Mateiciucové. Kříž byl nainstalován na rozcestí silnice do Veselí a Veselského chodníku, kde stojí dodnes.

Stodolní potok

Stodolní potok je přítokem řeky Odry, který pramení severně od části Veselí a protéká městem Odry. Po jeho ústí do Odry se jedná o malý, ale stále patrný vodní tok v městské zástavbě. V minulosti byl využíván jako zdroj vody pro oderský vodovod. Název získal potok podle stodol, které se nacházely v údolí nad Skalními sklepy. Ty sloužili jako skladiště sena na zimu. Dnes je údolí zarostlé a nic nenasvědčuje tomu, že zde bývaly louky plné stodol.

Socha Panny Marie Immaculaty

Barokní socha Panny Marie, která připomíná věřícím v Odrách příběh o neposkvrněném početí, je jedna z nejkrásnějších soch v Poodří. V místě, kde dnes socha Panny Marie stojí, býval kamenný kříž, který na konci druhé světové války dostal přímý zásah. Socha Panny Marie původně stála před dnešní radnicí. Pověst vypráví, že oderští měšťané použili původní pranýř, který stával před radnicí, a použili ho jako základ pro sochu Panny Marie

Národní divadlo

Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v Česku, jak z hlediska národně kulturního a historického, tak i z hlediska architektonického. Otevřeno bylo roku 1881 a po požáru pak v roce 1883. V 70. letech se ukázal stav Národního divadla jako velmi špatný, a tak byla podniknuta rozsáhlá rekonstrukce. V rámci rekonstrukce byla v 80. letech vyměněna břidlice na střeše. Ta byla vytěžena ve Vítkově a v Budišově nad Budišovkou.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka. Původně raně románská bazilika byla v průběhu historie opakovaně přestavován, výrazně goticky v době Karla IV. a vrcholně barokně na počátku 18. století. Dnešní podoba je výsledkem radikální novogotické přestavby z konce 19. století a počátku 20. století. Od roku 2003 má kapitulní kostel titul bazilika minor. Česká břidlice, která byla na střeše od sedmdesátých let, je v současné době nahrazována španělskou.

Kostel sv. Vojtěcha v Opavě

Kostel svatého Vojtěcha v Opavě, dříve též kostel svatého Jiří, je monumentální jednolodní stavba postavená v letech 1675 až 1681 na opavském Dolním náměstí na místě malého gotického kostela, který byl založen před rokem 1350 a v 16. století zasvěcen svatému Jiří. Kostel je stavebně zakomponován do areálu jezuitské koleje. Výbuch letecké pumy na konci druhé světové války nenávratně zničil v interiéru kostela téměř všechny nástěnné malby, až na fresky bočních kaplí.

Kostel sv. Mořice v Olomouci

Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel stejnojmenné farnosti v Olomouci. Od středověku vždy plnil roli hlavního městského chrámu. S kapacitou 4000 věřících je největší gotickou svatyní na Moravě. V letech 1412–1492 probíhala výstavba gotického trojlodí dochovaného do dnešních dnů. Ve druhé polovině 19. století proběhlo celkové restaurování kostela. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou České republiky.

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze byla vybudována v době panování Karla IV. na tehdejším Dobytčím trhu. Radnici tvoří několik budov a jejich výstavba probíhala postupně, po etapách. Dominanta Novoměstské radnice, radniční věž, byla založena roku 1451 a je umístěna v jihovýchodním nároží. Jako správní budova sloužila Novoměstská radnice do roku 1784. V tomto roce došlo k sjednocení čtyř pražských měst a veškerá správa se přesunula do Staroměstské radnice. V roce 1419 zde proběhla první pražská defenestrace.

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského hradu. Jižní věž katedrály (nazývaná také Velká jižní věž), je s výškou 96,6 m třetí nejvyšší kostelní věží v Česku. Základní kostel položil Jan Lucemburský 21. listopadu 1344. Katedrála se postupně dostavovala několik staletí. Novogotická dostavba včetně dvou věží byla přistavěna v letech 1873-1929. V katedrále jsou hrobky českých králů a také jsou zde uchovávány korunovační klenoty. Katedrála prošla v 80. letech rekonstrukcí, kdy byla na střechu dána břidlice z Vítkova a Budišova nad Budišovkou.

Bílý zámek v Hradci nad Moravicí

Zámek Hradec nad Moravicí je zámecký komplex ve městě Hradec nad Moravicí v okrese Opava. Areál zámku se nachází v jižní části města na protáhlém ostrohu nad řekou Moravicí. Starší částí je tzv. Bílý zámek. Jedná se o čtyřkřídlý zámek s obdélným nádvořím předěleným patrovou krytou chodbou. Dnešní empírová podoba zámku se staršími středověkými a renesančními základy je výsledkem stavebních aktivit rodu Lichnovských v 19. století. V roce 1945 byl zámek znárodněn a od roku 2001 prohlášen národní kulturní památkou.

Týnský chrám v Praze

Kostel Panny Marie před Týnem se nachází na Starém Městě pražském. Jeho stavba probíhala od poloviny 14. století do prvních desetiletí 16. století. Patří mezi umělecky nejvýznamnější pražské kostely, a to jak po stránce architektonické, tak svým dochovaným vnitřním mobiliářem. Jeho západní průčelí obrácené k náměstí tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Přední část kostela s portálem směřujícím do náměstí je obestavěna předsunutou zástavbou dvou domů.

Kostel sv. Mikuláše v Lounech

Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický farní kostel v Lounech. Byl postaven po požáru 25. března 1517 na místě původního kostela Povýšení svatého Kříže z poloviny 13. století hutí královského architekta Benedikta Rejta. Chrám byl dokončen roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou, vnějším opěrným systémem a jehlancovou střechou. Interiéru dominují tři mohutné dřevěné oltáře. Dvě z vysokých gotických vitráží s náboženskými motivy byly darovány místními občany z počátku 20. století, ostatní vitráže mají decentní, nefigurativní výplň. 

Nejznámnější kostel se stanovou střechou je chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

Zámek Luhačovice

Zámek Luhačovice je barokní šlechtické sídlo, které se nachází na Masarykově ulici v jihozápadní části města Luhačovice. Roku 1629 zakoupili luhačovické panství Serényiové a v letech 1730 až 1738 nechal Wolfgang Serényi postavit jednopatrový barokní zámek se dvěma křídly, krytým vstupním schodištěm a hodinovou věží. K zámku patří také park a kaple zasvěcená svatému Josefovi. Ve dvacátém století prošel zámek rekonstrukcí. Po druhé světové válce Serényiové sídlo opustili a v roce 1948 bylo zestátněno. Před zámkem se nachází socha sv. Gotharda.